Můžete se těšit na dvě zvané přednášky z oblasti genové terapie infekčních onemocnění prezentované kolegy z Biomedicínského centra Lékařské fakulty UK v Plzni. Úvodní přednáška Doc. Ing. Jaroslava Hrabáka "Gene therapy of infectious diseases" bude v angličtině a následovat bude kratší česká přednáška Martina Švece s názvem "Nereplikativní systémy DNA kombinované s transportními molekulami pro ovlivnění funkce prokaryotické buňky".
Mikrobiologický seminář výzkumné skupiny CEITEC Molekulární mikrobiologie se koná v pátek 28. února 2020 v 10:30 na VFU Brno (Palackého tř. 1946/1), cvičebna v budově 22 (CEITEC), 3. patro.
Anotace:
Doc. Ing. Jaroslava Hrabák: Přijetí exogenní genetické informace buňkou je jedním ze základních kroků biotechnologie a genového inženýrství. Molekula nukleové kyseliny je do eukaryotické nebo prokaryotické buňky vnesena procesem zvaným transfekce (eukaryotické buňky), resp. horizontálním přenosem genetické informace (prokaryotické buňky). V případě prokaryotických buněk horizontální přenos genetické informace zahrnuje vnesení nukleové kyseliny metodou transformace, transdukce a konjugace. Především konjugace je významná pro šíření genů antibiotické rezistence v přirozených podmínkách. Genetická informace je do eukaryotických buněk a v některých případech i do prokaryot v podmínkách in vivo cíleně vnášena viry nebo nevirovými přenašeči V případě virových vektorů se obvykle jedná o defektní partikule, neschopné samostatné replikace a tím i nekontrolovatelné replikace vnášené genetické informace. U eukaryot jsou obvykle využívány retroviry, adenoviry a herpes simplex viry. U prokaryot se jedná o bakteriofágy. Dalšími metodami jsou postupy fyzikální a chemické. Jako příklad fyzikálních metod lze jmenovat injektáž nukleové kyseliny pomocí jehly, balistickou metodu, která využívá k vnesení nukleové kyseliny obvykle zlatých nanočástic, sonoporaci, vnesení nukleových kyselin pomocí ultrazvuku, elektroporaci, fotoporaci prostřednictvím laseru, magnetickou, nebo hydroporaci. K efektivnímu průniku do buněk je dále využíváno spojení nukleové kyseliny a chemického nosiče (molekula/polymer), který umožní efektivní prostup negativně nabité nukleové kyseliny přes cytoplasmatickou membránu. Mezi chemické nosiče patří anorganické částice (křemík, zlato, měď, stříbro, železo apod.), biologicky odbouratelné částice (kationtové lipidy, peptidové vektory) a polymery (polyetylenimin, polymetakrylát apod.).
Martin Švec: V naší laboratoři se poslední dva roky věnujeme vývoji nereplikativních genetických elementů, které by bylo možné využít především pro transformaci prokaryotických buněk a transfekci buněk eukaryotických. Cílem bylo vyvinout komplex nukleové kyseliny s transportní molekulou, který by bylo možné použít pro odstranění plazmidů nesoucích geny rezistence z bakteriální buňky (čeleď Enterobacterales). Dále jsme chtěli ověřit, zda lze zkonstruovat komplex, který by byl schopný usmrtit bakterii vnesením genu pro malý toxin. Podařilo se nám vyvinout struktury, které splňují podmínky stability vůči nukleázám a efektivně prostupují přes buněčnou stěnu. V budoucnu se chceme dále věnovat na příklad ovlivnění virulence mikrobů a tím i jinému přístupu k léčbě bakteriálních infekcí.
Těšíme se na setkání! Zvaní jsou i Vaši kolegové!
